Veřejné slyšení v řízení o udělení licence k provozování rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se soubory technických parametrů Ústí nad Labem-Předlice 101,2 MHz/100 W a Plzeň-Černice 87,8 MHz/50 W

Podle § 16 zákona č. 231/2001 Sb. nařizuje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání veřejné slyšení účastníka licenčního řízení o udělení licence k provozování rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se souborem technických parametrů Ústí nad Labem-Předlice 101,2 MHz/100 W a Plzeň-Černice 87,8 MHz/50 W.

Veřejné slyšení se koná dne 5. prosince 2023. Místem konání veřejného slyšení je sídlo Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Škrétova 44/6, 120 00 Praha 2. Předmětem jednání je projednání otázek v souladu s § 16, odstavci 2 a 4 zákona č. 231/2001 Sb.

Termín konání veřejného slyšení účastníka:

Rozhlasové vysílání šířené prostřednictvím vysílačů se soubory technických parametrů:

Ústí nad Labem-Předlice 101,2 MHz/100 W, souřadnice WGS 84: 13 57 13 / 50 40 50
Plzeň-Černice 87,8 MHz/50 W, souřadnice WGS 84: 13 24 58 / 49 41 01

Anténní vyzařovací diagramy předávaných kmitočtů budou stanoveny v souladu s výsledky koordinace v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

Současně byly předány diagramy využití kmitočtů a stanoven počet obyvatel ČR pokrytých signálem rozhlasového vysílání, vypočtený podle vyhlášky č. 22/2011 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech.

Ústí nad Labem-Předlice 101,2 MHz/100 W – počet obyvatel 83 515
Plzeň-Černice 87,8 MHz/50 W – počet obyvatel 137 886

1. Veřejné slyšení je určeno k projednání otázek týkajících se programové skladby navrhované jednotlivými účastníky licenčního řízení. Není však určeno k tomu, aby se účastníci řízení vyjadřovali o ostatních žadatelích nebo o jejich žádostech.
   
2. Ve veřejném slyšení navrhnou účastníci licenčního řízení znění těchto licenčních podmínek, které se v případě udělení licence stanou pro žadatele závaznými:
   a) označení (název) programu
   b) dobu, na kterou má být licence udělena
   c) základní programovou specifikaci
   d) další programové podmínky
   
3. Veřejné slyšení zahajuje, řídí a ukončuje předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady.
   
4. Kromě pozvaných účastníků licenčního řízení mohou při veřejném slyšení k projednávaným otázkám vystoupit, podávat písemné návrhy a vyjadřovat svá stanoviska pouze osoby, které k tomu mají výslovné svolení předsedy Rady nebo jím pověřeného člena Rady.
   
5. Předmětem veřejného slyšení nemohou být skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů (např. obchodní tajemství).
   
6. Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam. O veřejném slyšení se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, texty jednotlivých vystoupení, písemně podané návrhy a stanoviska. Protokol je veřejný a od třetího dne po konání veřejného slyšení musí být na vyžádání předložen k nahlédnutí v sídle Rady.
   

1. Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam a protokol, a proto je třeba, aby ústní projevy byly srozumitelné a mohly být zaznamenány.
2. V rámci veřejného slyšení může účastník předkládat Radě také písemné návrhy či stanoviska, která se založí do spisu. Tyto písemné podklady je možné předložit také ve více vyhotoveních (jedno pro založení do správního spisu a další pro jednotlivé členy Rady).
3. Protokol o veřejném slyšení a písemné návrhy či stanoviska předložená účastníkem jsou jedním z podkladů pro rozhodnutí Rady o udělení licence. Vystoupení, které nebude mít ústní nebo písemný charakter, proto nebude moci být podkladem pro rozhodnutí Rady.

1. Úvodem bude osoba jednající jménem žadatele požádána, aby se představila, uvedla svou funkci a název žadatele.
2. Poté je třeba uvést, zda bude žadatel v rámci veřejného slyšení předkládat písemné návrhy a stanoviska a zda se změnily údaje v žádosti ode dne jejího podání do dne konání veřejného slyšení, a v maximálně tříminutovém projevu představit navrhovanou programovou skladbu; přitom je možné v podrobnostech odkázat na podanou žádost.

   Podle ustanovení § 3 správního řádu musí Rada postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad s požadavky uvedenými v ustanovení § 2 správního řádu. V licenčním řízení, v němž se mnohdy střetávají protichůdné zájmy jednotlivých účastníků řízení, proto namísto důkazu k prokázání určitého tvrzení nepostačuje toliko prosté tvrzení jednoho z účastníků řízení.

   Pokud některé předpisy pracují toliko s tvrzením účastníka o existenci nějaké skutečnosti, je tomu tak pouze v případě, kdy jsou tvrzení všech účastníků řízení shodná; pouze v uvedeném případě je možné bez provádění dokazování vycházet jen z těchto shodných tvrzení účastníků řízení. Veškeré skutečnosti, které žadatel uvede při veřejném slyšení, proto musejí být prokázány doklady založenými do správního spisu.

   Správní spis lze doplňovat do okamžiku rozhodování Rady ve věci samé, avšak návrhy týkající se programových licenčních podmínek lze činit nejpozději při veřejném slyšení; následně lze pouze předkládat písemné podklady prokazující tvrzení účastníka, nelze však navrhovat nové programové podmínky nebo návrhy programových licenčních podmínek měnit.

3. Následně bude žadatel dotázán na navrhované znění jednotlivých licenčních podmínek – název provozovatele, název programu, doba platnosti licence, základní programová specifikace, cílová skupina posluchačů, hudební formát, měřitelné parametry vysílání (např. četnost a délka zpravodajství a servisních informací, podíl mluveného slova, podíl autorsky vyrobených pořadů apod.) a další licenční podmínky.

   Podle rozhodnutí správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky sp. zn. 7As 32/2010 ze dne 6. 8. 2010 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky sp. zn. 7As 36/2010 ze dne 12. 8. 2010) musí Rada při rozhodování o udělení licence porovnat jednotlivé prvky programové skladby žadatelů o licenci a stávající programové nabídky na daném území, zjištěné skutečnosti slovně zhodnotit a na základě souměřitelných kritérií vyvodit jedno-značné závěry tak, aby rozhodnutí Rady bylo přesvědčivé. Na základě uvedených požadavků Nejvyššího správního soudu České republiky aktualizovala Rada svůj manuál postupu rozhodo-vání o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání prostřednictvím vysílačů. Tento manuál je dostupný na internetových stránkách Rady, je na něj odkaz ve formulářích žádostí o licenci a o jeho aktualizaci byli stávající provozovatelé rozhlasového vysílání písemně informováni.

   Rada také monitoruje obsah rozhlasového vysílání a ukládá sankce za porušování licenčních podmínek. Licenční podmínky by proto měly být navrženy tak, aby byly kontrolovatelné, takže namísto pevně stanovených údajů je vhodnější navrhnout minimální nebo maximální hodnotu nebo rozmezí (např. podíl mluveného slova min. 10 %, podíl autorsky vyrobených pořadů 50 až 70 % apod.). Základní programovou specifikaci nelze měnit.

4. Po dotazech předsedy Rady bude dán prostor dotazům dalších členů Rady, popřípadě zaměstnanců Úřadu Rady.
5. Závěrem bude osobě jednající jménem žadatele umožněno pronést závěrečnou řeč v časovém rozsahu do dvou minut.

1. Na udělení licence není podle ustanovení § 12 odst. 4 zákona č. 231/2001 Sb. právní nárok.
2. Proti výroku rozhodnutí Rady o zamítnutí žádosti o licenci lze podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu ve správním soudnictví. Podání žaloby má odkladný účinek.
3. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání do 180 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence.