Věc: Veřejné slyšení v řízení o udělení licence k provozování rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů na kmitočtu 97,5 MHz o vyzářeném výkonu 100 W z vysílacího stanoviště Jablonec nad Nisou

Podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. nařizuji veřejné slyšení účastníků licenčního řízení o udělení licence k provozování rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů na kmitočtu 97,5 MHz o vyzářeném výkonu 100 W z vysílacího stanoviště Jablonec nad Nisou.

Veřejné slyšení se bude konat v úterý 21. ledna 2014 v sídle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Škrétova 44/6, PSČ: 120 00, Praha-Vinohrady. Ve veřejném slyšení se projednávají otázky podle ustanovení § 16 odst. 2 a 4 zákona č. 231/2001 Sb.

Termíny konání veřejného slyšení jednotlivých účastníků:

Poznámka: Pozvání k veřejnému slyšení platí jen pro účastníky, jejichž žádost nebude odmítnuta z důvodu neodstranění nedostatků žádosti ve stanovené lhůtě podle ustanovení § 14 odst. 5 zákona č. 231/2001 Sb.

Časový rozsah vysílání: 24 hodin denně

Kmitočet: 97,5 MHz

Vyzářený výkon: 100 W

Vysílací stanoviště: Jablonec nad Nisou

Souřadnice (WGS84): 15 10 14 / 50 42 48

Doba platnosti licence: 8 let, nejdéle však do 10. října 2025

Počet obyvatel České republiky pokrytých signálem rozhlasového vysílání stanovený podle vyhlášky č. 22/2011 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech, činí 119 197.

1. Veřejné slyšení je určeno k projednání otázek týkajících se programové skladby navrhované jednotlivými účastníky licenčního řízení.
   
2. Ve veřejném slyšení navrhnou účastníci licenčního řízení znění těchto licenčních podmínek, které se v případě udělení licence stanou pro žadatele závaznými:
   a) označení (název) programu
   b) dobu, na kterou má být licence udělena
   c) základní programovou specifikaci
   d) další programové podmínky
   
3. Veřejné slyšení zahajuje, řídí a ukončuje předsedkyně Rady nebo jí pověřený člen Rady.
   
4. Kromě pozvaných účastníků licenčního řízení mohou při veřejném slyšení k projednávaným otázkám vystoupit, podávat písemné návrhy a vyjadřovat svá stanoviska pouze osoby, které k tomu mají výslovné svolení předsedkyně Rady nebo jí pověřeného člena Rady.
   
5. Předmětem veřejného slyšení nemohou být skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů (např. obchodní tajemství).
   
6. Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam. O veřejném slyšení se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, texty jednotlivých vystoupení, písemně podané návrhy a stanoviska. Protokol je veřejný a od třetího dne po konání veřejného slyšení musí být na vyžádání předložen k nahlédnutí v sídle Rady.
   

1. Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam a protokol, a proto je třeba, aby ústní projevy byly srozumitelné a mohly být zaznamenány.
2. V rámci veřejného slyšení může účastník předkládat Radě také písemné návrhy či stanoviska, která se založí do spisu. Tyto písemné podklady je možné předložit také ve více vyhotoveních (jedno pro založení do správního spisu a další pro jednotlivé členy Rady).
3. Protokol o veřejném slyšení a písemné návrhy či stanoviska předložená účastníkem jsou jedním z podkladů pro rozhodnutí Rady o udělení licence. Vystoupení, které nebude mít ústní nebo písemný charakter, proto nebude moci být podkladem pro rozhodnutí Rady.

1. Úvodem bude osoba jednající jménem žadatele požádána, aby se představila, uvedla svou funkci a název žadatele.
2. Poté je třeba uvést, zda bude žadatel v rámci veřejného slyšení předkládat písemné návrhy a stanoviska a zda se změnily údaje v žádosti ode dne jejího podání do dne konání veřejného slyšení, a v přibližně tříminutovém projevu představit navrhovanou programovou skladbu; přitom je možné v podrobnostech odkázat na podanou žádost.

   Podle ustanovení § 3 správního řádu musí Rada postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad s požadavky uvedenými v ustanovení § 2 správního řádu. V licenčním řízení, v němž se mnohdy střetávají protichůdné zájmy jednotlivých účastníků řízení, proto namísto důkazu k prokázání určitého tvrzení nepostačuje toliko prosté tvrzení jednoho z účastníků řízení.

   Pokud některé předpisy pracují toliko s tvrzením účastníka o existenci nějaké skutečnosti, je tomu tak pouze v případě, kdy jsou tvrzení všech účastníků řízení shodná; pouze v uvedeném případě je možné bez provádění dokazování vycházet jen z těchto shodných tvrzení účastníků řízení.

   Veškeré skutečnosti, které žadatel uvede při veřejném slyšení, proto musejí být prokázány doklady založenými do správního spisu.

   Správní spis lze doplňovat do okamžiku rozhodování Rady ve věci samé, avšak návrhy týkající se programových licenčních podmínek lze činit nejpozději při veřejném slyšení; následně lze pouze předkládat písemné podklady prokazující tvrzení účastníka, nelze však navrhovat nové programové podmínky nebo návrhy programových licenčních podmínek měnit.

3. Následně bude žadatel dotázán na navrhované znění jednotlivých licenčních podmínek – název provozovatele, název programu, doba platnosti licence, základní programová specifikace, cílová skupina posluchačů, hudební formát, měřitelné parametry vysílání (např. četnost a délka zpravodajství a servisních informací, podíl mluveného slova, podíl autorsky vyrobených pořadů apod.) a další licenční podmínky.

   Podle rozhodnutí správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky sp. zn. 7As 32/2010 ze dne 6. 8. 2010 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky sp. zn. 7As 36/2010 ze dne 12. 8. 2010) musí Rada při rozhodování o udělení licence porovnat jednotlivé prvky programové skladby žadatelů o licenci a stávající programové nabídky na daném území, zjištěné skutečnosti slovně zhodnotit a na základě souměřitelných kritérií vyvodit jednoznačné závěry tak, aby rozhodnutí Rady bylo přesvědčivé. Na základě uvedených požadavků Nejvyššího správního soudu České republiky aktualizovala Rada svůj manuál postupu rozhodování o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání prostřednictvím vysílačů. Tento manuál je dostupný na internetových stránkách Rady, je na něj odkaz ve formulářích žádostí o licenci a o jeho aktualizaci byli stávající provozovatelé rozhlasového vysílání písemně informováni.

   Rada také monitoruje obsah rozhlasového vysílání a ukládá sankce za porušování licenčních podmínek. Licenční podmínky by proto měly být navrženy tak, aby byly kontrolovatelné, takže namísto pevně stanovených údajů je vhodnější navrhnout minimální nebo maximální hodnotu nebo rozmezí (např. podíl mluveného slova min. 10 %, podíl autorsky vyrobených pořadů 50 až 70 % apod.). Základní programovou specifikaci nelze měnit.

4. Po dotazech předsedkyně Rady bude dán prostor dotazům dalších členů Rady, popřípadě zaměstnanců Úřadu Rady.
5. Závěrem bude osobě jednající jménem žadatele umožněno pronést závěrečnou řeč v časovém rozsahu do dvou minut.

1. Na udělení licence není podle ustanovení § 12 odst. 4 zákona č. 231/2001 Sb. právní nárok.
2. Proti výroku rozhodnutí Rady o zamítnutí žádosti o licenci lze podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu ve správním soudnictví. Podání žaloby má odkladný účinek.
3. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání do 180 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence.